Origami podrobněji
Origami (japonsky: 折り紙; z japonského oru - skládat, kami - papír) je japonské umění skládání rozličných motivů z papíru.
Předpokládá se, že vzniklo přibližně v 9. století, když zprvu mělo své místo při náboženských obřadech a výzdobě šintoistických svatyní.
Jako široce rozšířená zábava se začíná objevovat až v 17. století a jeho obliba výrazně stoupá následující dvě století, až do devatenáctého století, kdy byla tato forma zábavy obecně rozšířena a stala se uznávaným uměním. Principem origami je přeměnit list papíru, případně něčeho podobného ve smysluplný objekt s pomocí překládání. Použití lepidla nebo jakékoliv stříhání čtvercového základu není pro origami žádoucí, i když moderní techniky povolují začínat skládání s nepravidelným tvarem či proříznutí nebo prostříhnutí při skládání.
Počet prvotních technik origami je relativně malý, ale díky kombinacím těmto základních postupů je možnost papír poskládat do rozličných tvarů. Nejznámější origami skládačkou je zřejmě papírový jeřáb.
Maskoty zimních olympijských her v Naganu vytvořil jeden z největších mistrů tohoto umění Joseph Wu. Ovšem největším dokladem toho, co pro Japonce origami znamená, je pomník dětským obětem atomové bomby v Hirošimě - Děvčátko skládající jeřába. Byl vytvořen podle dívenky Sadako, trpící v důsedku ozáření leukémií, která se podle staré japonské legendy snažila poskládat tisíc papírových jeřábů, aby se uzdravila; nemoc však byla rychlejší. Mimo ni je pravděpodobně největší osobností origami dvacátého století Akira Jošizawa.
Je obecně rozšířeným omylem, že skládání z papíru se vyvinulo v Japonsku a odtud se postupem času rozšířilo do zbytku světa. Skládání papíru v Evropě se vyvinulo zcela nezávisle, a to nejpozději ve 13. století. A tak ještě dnes je těžké ve Španělsku potkat někoho, kdo by znal origami. Zde se pro skládání papírových skládanek vžilo označení papiroflexia.